Jedna z nejslavnějších českých zpěvaček zažila v necelých šesti letech bombardování Brna i osvobození sovětskými vojáky v květnu 1945.

Otec ji společně s matkou na konci války ukryl ke své sestře do Morkůvek u Brna. Jenže Morkůvky ležely ve směru postupu sovětských jednotek generála Malinovského, s nimiž bojovali na východní frontě bok po boku českoslovenští vojáci, a někteří o nich nemluvili právě v dobrém.

„Teta z Morkůvek dostala příkazem, že musí vzít na byt jednu sovětskou vojandu, které jsme říkali báryšňa. Hezky zpívala a naučila mě ruskou písničku. Až po letech jsem zjistila, že to byla ruská hymna,“ vzpomínala Eva Pilarová.

A právě sovětská hymna její maminku zachránila: „Sousedku z Morkůvek totiž vyhmátli ruští vojáci a znásilnili ji. Přišli pak do sklepa, kde jsme se ukrývali. Tatínkovi sebrali hodinky a všechno možné. A pak šli k mamince. Já si v dětské hlavince uvědomila, že voják mluví řečí, v jaké mě báryšňa naučila zpívat. Stoupla jsem si před něj a spustila: ‚Sojuz něrušimyj…‘ Voják začal brečet, vzal mě do náruče, obcházel se mnou dvorek a už se nikomu nic nestalo,“ vyprávěla Eva Pilarová.

Osvobození

Nacistické Německo bylo ve druhé světové válce poraženo odhodláním, statečností a bojovým nasazením vojáků USA, Velké Británie, Polska, Francie, Sovětského svazu a dalších zemí a národů. Sovětský svaz v čele s diktátorem Stalinem se ale ke Spojencům připojil až ve chvíli, kdy byl sám v červnu 1941 nacisty napaden. Do té doby se SSSR choval jako partner nacistického Německa v duchu paktu Molotov–Ribbentrop uzavřeného krátce před vypuknutím války. Když tehdy desetitisíce Čechoslováků utíkaly před nacisty do SSSR, skončily často v pracovních táborech Gulagu. Rudá armáda vstoupila do války až v létě 1941 po napadení nacistickým Německem.

Sovětský svaz nasadil na východní frontu přes šest milionů vojáků. Můžeme mluvit o velkém hrdinství a obrovských ztrátách. Rudá armáda za velikého úsilí porážela lépe vyzbrojený a vycvičený německý Wehrmacht a s tím logicky rostla prestiž „země sovětů“. Mluvíme-li však o osvobození Československa, musíme vedle obětí Sovětů (uvádí se až 140 tisíc padlých rudoarmějců) zmínit i desetitisíce našich vojáků bojujících po boku Spojenců na východní i západní frontě, statečné slovenské povstalce, parašutisty, partyzány a tisíce jejich pomocníků, povstalce z barikád českých měst na sklonku války a v neposlední řadě vojáky americké armády, kteří osvobozovali část československého území od západu, i pozapomenuté rumunské vojáky postupující se Sověty od východu. Dne 8. května 1945 zavládl v Evropě po dlouhých šesti letech mír a Československo se stalo osvobozenou zemí. Bohužel však ne svobodnou.