V neděli 21. srpna 1988 zažila Praha něco dlouho nevídaného. V horní části Václavského náměstí se sešlo několik tisíc lidí, kteří u příležitosti 20. výročí sovětské okupace protestovali proti komunistickému režimu. Nechyběl mezi nimi Tomáš Šponar, dvacetiletý student vysoké školy textilní a strojní.

Kolem jeho rodných Svitav měli sovětští vojáci několik posádek. Tomáš říká, že mu rodiče tehdejší realitu nijak nezastírali.

„Vídali jsme ruské oficíry, jak kupují ve velkém koberce, boty, oblečení, což vytvářelo sice nijak násilný, ale přece jen určitý obraz okupované země.“

Onoho 21. srpna 1988 řekl doma, že jede za kamarádem do Prahy. Z nádraží vyrazil rovnou na Václavské náměstí. „Šel jsem tam spontánně, sám za sebe. Říkal jsem si, že jestli se má proti něčemu demonstrovat, tak proti okupaci. Byla to dost velká demonstrace, myslím, že tím byl režim zaskočený.“ Lidem již nestačilo jen připomenout si dvacet let staré události, chtěli změnu. Požadovali propuštění politických vězňů a svobodu slova. Policisté vybavení pendreky honili demonstranty až do noci po celé Praze. Řadu jich ztloukli, kolem stovky lidí krátkodobě zadrželi, proti třinácti účastníkům úřady zahájily trestní stíhání.

Tomáš Šponar měl štěstí, že zatčení unikl. S demonstrací má tak spojenou jinou vzpomínku – americký časopis Time z ní otiskl fotografii, na které objektiv zachytil právě jeho.

Odchod

V osmdesátých letech 20. století se komunistické režimy hroutily ekonomicky i společensky. Zaostávání za svobodným světem již nebylo možné zastírat a občané se dovolávali svých práv. Ze Sovětského svazu v éře Michaila Gorbačova přicházely zvěsti o změnách. V naší zemi vládla už druhou dekádu stejná sestava normalizačních aparátčíků, kteří do té doby soudruhům z Moskvy oddaně naslouchali, o tzv. perestrojce – přestavbě však slyšet nechtěli.

Když se u nás v listopadu a prosinci 1989 totalitní režim pod obrovským náporem občanských nepokojů počal hroutit, takřka 80 tisíc sovětských vojáků, o jejichž hrozbu se zdejší režim opíral, zůstalo v kasárnách – dostali rozkaz nezasahovat. V únoru 1990 přicestoval do Moskvy na oficiální návštěvu nový prezident Václav Havel. Sověti se omluvili za okupaci v srpnu 1968 a ministři zahraničních věcí uzavřeli dohodu o odchodu sovětských vojsk z Československa. Vyjednávání se účastnil i poslanec a hudebník Michael Kocáb. Ten 24. června 1991 uspořádal na oslavu této události v pražské Sportovní hale koncert se svou kapelou Pražský výběr, na němž jako host vystoupil světoznámý rocker Frank Zappa, a celá show skončila symbolickým odletem figuríny sovětského vojáka ve vrtulníku. Tři dny nato odjel z naší země skutečný „poslední sovětský voják“, velitel střední skupiny vojsk Eduard Arkadjevič Vorobjov. Celkem opustilo Československo 73 500 sovětských vojáků, 39 000 jejich rodinných příslušníků, 1 220 tanků, 2 500 bojových vozidel pěchoty, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95 000 tun munice.