Na podzim 1989 studoval Martin Klíma matematicko-fyzikální fakultu, vedl časopis věnovaný sci-fi literatuře a s přáteli plánoval vznik nezávislé studentské organizace. Na manifestaci 17. listopadu na pražském Albertově za studenty promluvil z pódia. Do amplionu mimo jiné zvolal:

„Poroba je horší než smrt!“

Komunistická policie pokojný průvod studentů na Národní třídě s nebývalou brutalitou rozehnala. Martin na protest vstoupil se spolužáky do stávky a stal se členem celostátního studentského stávkového výboru.

Dnes tento úspěšný vydavatel deskových a počítačových her říká, že z hektických dnů sametové revoluce mu v paměti vystupují jen některé obrazy. Například když se v úterý 21. listopadu v Praze rozšířila zvěst, že soudruzi chtějí proti stávkujícím povolat Lidové milice a armádu. Studenti následně vydali prohlášení „ke všem vládám světa a OSN“, v němž obhajovali svůj postup a žádali o podporu.

Martin Klíma s delegací studentů vyrazil předat prohlášení na ambasády světových velmocí. Nejprve zamířili na velvyslanectví USA, kde se prý dočkali spíše formálního a chladného přijetí. S obavami vyrazili do Bubenče na sovětskou ambasádu. Čekali dlouhé minuty: „Přišel nějaký člověk, jehož funkci a postavení dodnes neznám – nepředstavil se nám – a ten si náš papír vzal, přečetl si ho a řekl: ,Podle mého názoru se nemáte čeho bát.‘“ V tu chvíli si Martin Klíma uvědomil, že komunistický režim v Československu skončil.

Odchod

V osmdesátých letech 20. století se komunistické režimy hroutily ekonomicky i společensky. Zaostávání za svobodným světem již nebylo možné zastírat a občané se dovolávali svých práv. Ze Sovětského svazu v éře Michaila Gorbačova přicházely zvěsti o změnách. V naší zemi vládla už druhou dekádu stejná sestava normalizačních aparátčíků, kteří do té doby soudruhům z Moskvy oddaně naslouchali, o tzv. perestrojce – přestavbě však slyšet nechtěli.

Když se u nás v listopadu a prosinci 1989 totalitní režim pod obrovským náporem občanských nepokojů počal hroutit, takřka 80 tisíc sovětských vojáků, o jejichž hrozbu se zdejší režim opíral, zůstalo v kasárnách – dostali rozkaz nezasahovat. V únoru 1990 přicestoval do Moskvy na oficiální návštěvu nový prezident Václav Havel. Sověti se omluvili za okupaci v srpnu 1968 a ministři zahraničních věcí uzavřeli dohodu o odchodu sovětských vojsk z Československa. Vyjednávání se účastnil i poslanec a hudebník Michael Kocáb. Ten 24. června 1991 uspořádal na oslavu této události v pražské Sportovní hale koncert se svou kapelou Pražský výběr, na němž jako host vystoupil světoznámý rocker Frank Zappa, a celá show skončila symbolickým odletem figuríny sovětského vojáka ve vrtulníku. Tři dny nato odjel z naší země skutečný „poslední sovětský voják“, velitel střední skupiny vojsk Eduard Arkadjevič Vorobjov. Celkem opustilo Československo 73 500 sovětských vojáků, 39 000 jejich rodinných příslušníků, 1 220 tanků, 2 500 bojových vozidel pěchoty, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95 000 tun munice.