Při cvičení Československé lidové armády v sovětských pouštích Karakum a Kyzylkum udělal v létě 1988 operátor zbraňových systémů desátník Petr Klimeš průšvih, kvůli kterému se stal terčem hněvu důstojníků. Po jeho chybě při ostrých střelbách nesestřelila jednotka protivzdušné obrany bezpilotní letoun. „Lampasáci“ přišli o prémie a povýšení, vojáci „záklaďáci“ o šanci podívat se za odměnu na pár dní domů. „Padaly tresty a mě dali v Čechách na týden do basy. Ale do civilu mně zůstávalo jen dvacet dní, tak jsem si z toho moc nedělal,“ vzpomíná Petr Klimeš. „Jen kluků mi bylo líto, že se nedostali na opušťák.“

Po několika měsících, v listopadu 1989, zakládal Petr Klimeš v domovské Poličce místní buňku Občanského fóra. Na jaře následujícího roku ho kooptovali do městského zastupitelstva, v prvních svobodných volbách v červnu 1990 kandidoval do parlamentu. Horkým tématem se v kraji stal odsun okupačních sovětských jednotek. Poblíž Poličky u vsi Květná se v dokonale maskovaných vojenských skladech ukrývaly tisíce tun munice. Ležela i v podzemních bunkrech a musela zmizet do poloviny roku 1991.

Petr Klimeš se coby lokální politik v této věci angažoval. Z Květné mířily na východ stovky vagonů s vojenským arzenálem. Vyklízení skladů probíhalo pod přísným utajením.

„Pro mě jako desátníka v záloze to byl velký zážitek, když špičky naší armády i sovětských vojsk poslouchaly moje rozkazy.“

Odchod

V osmdesátých letech 20. století se komunistické režimy hroutily ekonomicky i společensky. Zaostávání za svobodným světem již nebylo možné zastírat a občané se dovolávali svých práv. Ze Sovětského svazu v éře Michaila Gorbačova přicházely zvěsti o změnách. V naší zemi vládla už druhou dekádu stejná sestava normalizačních aparátčíků, kteří do té doby soudruhům z Moskvy oddaně naslouchali, o tzv. perestrojce – přestavbě však slyšet nechtěli.

Když se u nás v listopadu a prosinci 1989 totalitní režim pod obrovským náporem občanských nepokojů počal hroutit, takřka 80 tisíc sovětských vojáků, o jejichž hrozbu se zdejší režim opíral, zůstalo v kasárnách – dostali rozkaz nezasahovat. V únoru 1990 přicestoval do Moskvy na oficiální návštěvu nový prezident Václav Havel. Sověti se omluvili za okupaci v srpnu 1968 a ministři zahraničních věcí uzavřeli dohodu o odchodu sovětských vojsk z Československa. Vyjednávání se účastnil i poslanec a hudebník Michael Kocáb. Ten 24. června 1991 uspořádal na oslavu této události v pražské Sportovní hale koncert se svou kapelou Pražský výběr, na němž jako host vystoupil světoznámý rocker Frank Zappa, a celá show skončila symbolickým odletem figuríny sovětského vojáka ve vrtulníku. Tři dny nato odjel z naší země skutečný „poslední sovětský voják“, velitel střední skupiny vojsk Eduard Arkadjevič Vorobjov. Celkem opustilo Československo 73 500 sovětských vojáků, 39 000 jejich rodinných příslušníků, 1 220 tanků, 2 500 bojových vozidel pěchoty, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95 000 tun munice.