Fotografka Dana Kyndrová dokumentovala v letech 1990 a 1991 odchod sovětských vojáků z Československa. Sovětská kasárna navštěvovala společně s tzv. smíšenou parlamentní komisí. Pořídit snímky s intimní atmosférou jí umožnila znalost ruštiny a fakt, že jako žena nevzbuzovala mezi vojáky pocit ohrožení. V roce 2015 se na místa pobytu sovětských vojsk vrátila a po 25 letech opět fotografovala v Milovicích a v Ralsku u Mimoně, kde v 80. letech Sověti zbudovali obrovskou přistávací dráhu na letišti Hradčany.

Fotografovat začala na gymnáziu. Od roku 1973 dokumentovala komunistické manifestace. „Koncentroval se v nich celý totalitní systém, proti kterému lidé reptali, ale na oficiální akce šli a tím režim formálně podpořili. V té frašce jsem viděla podstatu schizofrenie režimu. Fascinovalo mě, jak se lidi nechají manipulovat, a pro období normalizace mi to připadalo typické.“

Na konci 70. let se zapojila do projektu studentů FAMU, jenž měl zachytit mizející Žižkov. Koncem 80. let chodila s fotoaparátem na jiné manifestace, tentokrát protikomunistické.

„Listopad byl dobrý happening, ale nejdůležitější pro mě byl odchod sovětských vojsk,“ vypráví Dana Kyndrová.

Ve své fotografické tvorbě se od tématu odsunu okupačních armád dostala k širší reflexi sovětské přítomnosti v Československu ve 20. století. Výsledkem je publikace 1945 Osvobození… 1968 Okupace: Sovětská vojska v Československu. V pražském Mánesu v roce 2008 prezentovala svou výstavu Osvobození, okupace, odchod.

Odchod

V osmdesátých letech 20. století se komunistické režimy hroutily ekonomicky i společensky. Zaostávání za svobodným světem již nebylo možné zastírat a občané se dovolávali svých práv. Ze Sovětského svazu v éře Michaila Gorbačova přicházely zvěsti o změnách. V naší zemi vládla už druhou dekádu stejná sestava normalizačních aparátčíků, kteří do té doby soudruhům z Moskvy oddaně naslouchali, o tzv. perestrojce – přestavbě však slyšet nechtěli.

Když se u nás v listopadu a prosinci 1989 totalitní režim pod obrovským náporem občanských nepokojů počal hroutit, takřka 80 tisíc sovětských vojáků, o jejichž hrozbu se zdejší režim opíral, zůstalo v kasárnách – dostali rozkaz nezasahovat. V únoru 1990 přicestoval do Moskvy na oficiální návštěvu nový prezident Václav Havel. Sověti se omluvili za okupaci v srpnu 1968 a ministři zahraničních věcí uzavřeli dohodu o odchodu sovětských vojsk z Československa. Vyjednávání se účastnil i poslanec a hudebník Michael Kocáb. Ten 24. června 1991 uspořádal na oslavu této události v pražské Sportovní hale koncert se svou kapelou Pražský výběr, na němž jako host vystoupil světoznámý rocker Frank Zappa, a celá show skončila symbolickým odletem figuríny sovětského vojáka ve vrtulníku. Tři dny nato odjel z naší země skutečný „poslední sovětský voják“, velitel střední skupiny vojsk Eduard Arkadjevič Vorobjov. Celkem opustilo Československo 73 500 sovětských vojáků, 39 000 jejich rodinných příslušníků, 1 220 tanků, 2 500 bojových vozidel pěchoty, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95 000 tun munice.